Poznámky-glosy-polemiky

Sen

Je to víc než čtyřicet let, co se mi zdál tento sen: Je noc. Stojím u okna a sleduji, jak černé nebe křižují rakety. Přelétávají přes nás, jedny zleva doprava, druhé naopak. Jsou vidět jen ohnivé stopy. Sem sice žádná raketa nepadá, ale já vím, že spadne a že nemůžeme přežít. Z toho snu si pamatuji jediný pocit – absolutní bezmoc. Teď na ten sen často vzpomínám a bezděčně se co chvíli podívám na nebe. (13.3.2022)

Web, na kterém Vás vítám, je dílem osobní archiv, který budu postupně doplňovat, dílem pole pro nové – a nejen mé – příspěvky. Zvláště „oddíl“ zvaný Když se láme chleba, je pokusem vykročit trochu jiným směrem, a to i navzdory době, která vnucuje onačejší témata, než jsou proměny divadla. Protože však divadlo vždy – a chtě nechtě – reflektuje realitu, odrážejí proměny divadla i proměny světa. (15.3.2022)