„Nesmyslný a nudně se táhnoucí film který má vzbudit pocit jako že migranti jsou nějací chudáci a polská vláda s těmi hrdiny co stráží hranici jako nějaké zlo. Já jakožto znalý toho co se tam doopravdy děje jsem fandil obráncům hranice. Je důležité se nenechat zmanipulovat takovou propagandou ve filmech tohoto druhu. Za mě to je prostě béčkové scifi s…

Je to až zvláštní, ale při rozhodování, které inscenaci dát hlavní cenu na letošním těšínském divadle Bez Hranic se naše tříčlenná porota zcela shodla. Tentokrát jsme ani – jako loni – nebyli toho názoru, že musíme udělit cen vícero. Ne, že by se nám z jedenácti předvedených inscenací jiné nelíbily. Však jsme hned pět zmínili jako ty, které jsme zmínit chtěli,…

Při příležitosti právě probíhajícího 32. ročníku Mezinárodního divadelního festivalu Bez hranic vzpomínám, jak zde na festivalu před dvaceti lety vystoupil Bronislav Poloczek v Turriniho inscenaci Hotovo, konec! Byl to návrat do rodného kraje a velký sukces. Podle mého soudu zasloužený. Proto jsem se rozhodl zveřejnit zde článek o inscenaci, rozhovor s Bronislavem a jeho vlastní, s plezíru napsanou malou hru.

5.6.1955-27.8.2023 Nenašel by se na tom širém slovenském (a možná celém) světě fotograf, který mi byl bližší. Seznámili jsme se v 90. letech v Nitře na festivalu, kam jsem mu po mailové domluvě vezl nastřádané honoráře za snímky uveřejněné v SADu. Ihned po předání následovalo pozvání na panáka, asi borovičku. Než se panák s panákem sešel, tykali jsme si. Ne, že by byl Ctibor…

25.2.1936 – 17.8.2023 Pro mě a troufnu si tvrdit, že pro všechny mé hudbymilovné, beatové a folkové souputníky byl Jiří Černý věrozvěst kvality, tedy i velký, neoblomný kritik. Houpačka, články a knihy o muzice, jeho Supraphonem vydané výběry z Dylana či Simona a Garfunkela, tematické pořady z písní Vladimíra Merty a Karla Kryla, jím připravená deska Bratříčku, zavírej vrátka… I pak, za…

Při příležitosti jeho dnešních osmdesátin si dovoluji zveřejnit rozhovor, který vyšel v SADu 2/1999. Připomínám tím i titulní roli v Pitínského inscenaci Divadelníka v Divadle Na zábradlí (1999). Šlo dle kritiky o inscenaci a mužský herecký výkon roku.

Na anketní výzvu Hazard, nebo veřejná služba? Divadelních novin, vyvolanou neudělením grantu internetové platformě tohoto periodika, reagoval pozoruhodným příspěvkem Jan Šotkovský (https://www.divadelni-noviny.cz/hazard-nebo-verejna-sluzba-no-12). Na rozdíl od jiných diskutérů neplýtvá emocionálními výkřiky, ale věcně argumentuje. Jeden argument mi však v jeho článku schází. Divadelní noviny dostávaly opakovaně na svůj internetový portál od MKČR dotaci, letos ne. Odborná komise MKČR v psaní, kterým neudělení grantu vysvětluje,…

27. 4.1929 – 28.4.2023 Už pana profesora Ivana Vyskočila nepotkám, už si s ním nedám fernet, už ho neuvidím v boxerských rukavicích, už jím nebudu ohřměn… A tak – protože zrovna skládám „jízdní řád“ 12.ročníku Ohromných maličkostí – vzpomínám na ročník první. Tehdy, v roce 2006 na Zábradlí, četl na pokračování své povídky. A já do programu dle pravdy, byť…

Tuto výměnu názorů uvozuje otázka a odpověď, které jsou součástí připravovaného rozhovoru do 3. letošního čísla časopisu Svět a divadlo. Následující replika Jakuba Škorpila již vznikla pro tento web. „Větvení“ dialogu či dialogů na téma umělé inteligence a s umělou inteligencí bude pokračovat… Jakub Škorpil: Aktuálním, minimálně aktuálním v době kdy vedeme tento hybridní, protože živý i korespondenční dialog, a žhavým tématem…

3.dubna napsal Vladimír Just mně a redakci stížnost, že do hlasování kritiků nebyl započítán jeho hlas pro Divadlo Petra Bezruče coby Divadlo roku. Posléze připojil i argument, že J.P.Křížovi hlas započítán byl, přestože stejně jako on nezdůvodnil svůj hlas konkrétní inscenací uvedenou v příslušném roce. Následoval veletoč mailů a omluva na poslední chvíli včleněná do již hotové sazby 2. letošního čísla…