KRITIKY-POLEMIKY-POZNÁMKY

Nerůst

Zdá se, že otevřený dopis ministru kultury, který ke mně doputoval 19. března od signatářky Barbory Etlíkové, spatřil světlo světa ve špatnou chvíli. Copak dnes, kdy na všechny doléhá ruská agrese, bude někoho zajímat idea „nerůstu“, tedy opaku narůstající produkce a spotřeby? Asi ne. Přesto jde o důležité téma.

Zásadní limit otevřeného dopisu spočívá v tom, že je adresován ministru kultury. Nedovedu si představit, co si s ním pan Baxa počne. Jestli se bude řídit metodou, která je uplatňovaná tradičně, tak sestaví radu, do níž přizve i zástupce signatářů, a za úkol jí dá, ať vypracuje konkrétní návrhy. Rada se pak bude dlouho scházet… a tím to zhasne. Výsledek, bude-li nějaký, se dotkne leda systému financování. Však o to možná jde i těm, kteří požadují „důstojné finanční ohodnocení“.

Na rozdíl od Vladimíra Mikulky (Nadivadlo, 20.3.2022) doufám, že jejich cíl je opravdu vyšší a že to není kamufláž přízemnějších důvodů.

Dopisu osobně rozumím tak, že autoři by rádi změnili obecně přijímaný hodnotový žebříček a že se to zdaleka netýká jen kultury. Říká se sice, že naše civilizace stojí na hezčích hodnotách, než je rostoucí produkce a spotřeba (třeba na hodnotách křesťanských), jenže skutečnost je jiná. Člověk si přeje primárně spokojený, bohatý život a tomu odpovídá i téměř veškerý pokrok. Protože je taky nenasytný, produkuje a spotřebovává čím dál víc a rychleji. Ještě dnes, byť máme válku u nosu, se nám všeho (včetně kultury) nabízí spousty. Nevím, co udělat, aby nevládla jen pravidla a mety tržního hospodářství.

Jistě by mělo jít o jinou alternativu, než kterou nabízí válečný stav. Ale poučení přináší. Válka ukazuje, že ani dnes nejsou jen produkce a spotřeba hybnými silami civilizace. Lidi, byť chtějí žít bezbolestně, umí bolest způsobit… a to s chutí. I ti s holým zadkem jsou svému panstvu vděční, když jim dá pocit, že patří mezi lepší lidi, vyvolené. Tomu sebeklamu asi rád propadne leckdo, je jedno, ke kterému národu patří. (Koneckonců, příslušnost k národu je většinou chiméra, což v Čechách, kde je největším národovcem Japonec, dobře víme.) Obětem agrese naopak dodává odvahu vědomí, že spravedlnost je na jejich straně.

Nejspíš je na čase vrátit se v duchu Havlovy Moci bezmocných k hodnotám, jako jsou odpovědnost, solidarita, láska. 

(20.3.2022)

Foto Ireny Vodákové z předávání Cen divadelní kritiky za rok 2021: ministr kultury, Martin Baxa, dekoruje věncem Jana Friče, režiséra inscenace roku a signatáře dopisu „Nerůst“.