Články z budoucnosti napsané v roce 2011 do publikace, kterou Buchty a loutky vydaly o rok později ke svému 20. výročí.
APOKALYPSA NYNÍ
Několik let se táhl soudní spor o to, zda nesou či nenesou divadelníci ze souboru Buchty a loutky vinu za vznik tzv. teroristické organizace „Dvanáct na vás“. Ta chtěla v Čechách vyvolat nějakou mohutnou přírodní katastrofu: tsunami, tornádo, zemětřesení…
Přestože „Dvanáct na vás“ úspěchu nedosáhli, škodu způsobili. Šlo o zaplavení části podzemních prostor Divadla na Fidlovačce poté, co byl členy organizace zahrazen a tím ze svých břehů odveden potok Botič. Právě mediální rozhořčení ředitele Fidlovačky, pana Tomáše Töpfera, donutilo policii k vyšetřování, na jejímž konci bylo překvapivé zjištění, že síť „Dvanáct na vás“ tvoří výhradně žáci pražských základních škol. A když se ukázalo, že se všichni rekrutovali z řad návštěvníků představení nazvaného 2012 – apokalypsa pro děti, který uváděl soubor Buchty a loutky, podal ředitel Fidlovačky na své kolegy žalobu za „podněcování k teroristické činnosti“. Počet žalujících se postupně rozšířil o další osoby a instituce.
Soud, který včera konečně vynesl svůj verdikt, zkoumal podobu zmíněné produkce a její vliv na mládež.
Jednalo se o inscenaci interaktivní. Přístup na představení neměli dospělí, jen dětští diváci. Ti si hned v úvodu vybírali z celé řady armagedonů. Jejich menu čítalo katastrofy přírodní (ze země i z kosmu), z vyšší vůle (podle různých náboženství) i kuriózní (např. sežrání lidstva Spejblem s Hurvínkem). Na základě výběru diváků pak členové souboru v krátké improvizaci patřičnou katastrofu předvedli. V této divadelní verzi hrál výraznou roli papír: tak byly papírové hory zmuchláním srovnány se zemí, malé papírové domečky – postavené v okapu na rampě scény – odnesla vlna, maketu Národního divadla zapálil – šlehnutím plynového zapalovače – ohon komety… Na katastrofách se v rolích přírodních sil a bohů podílely samy děti.
Popularita této produkce a role, kterou v ní děti dostaly, vedla i k vytvoření „přátel“ apokalypsy pro děti na Facebooku. Z ní se rekrutovali členové uskupení „Dvanáct na vás“. Přestože vazba tzv. teroristické organizace na onu divadelní produkci je nepochybná, soud Buchty a loutky žaloby zprostil. Za důkaz neviny nakonec přijal expertízy psychologů, sociologů, religionistů a dalších odborníků, podle nichž nejsou katastrofy a katastrofické vize ničím novým a klasická je i jejich obliba. Pročež nic z toho nelze soudit.
Jediný z žalobců, který nakonec uspěl, je Helena Štáchová. Buchty a loutky tedy budou moci „apokalypsu pro děti“ znovu předvádět, nyní už ale bez Spejbla s Hurvínkem.
SADoviny, 25.5.2017
—————————————————————–
KURZY TVŮRČÍHO SPANÍ A BUDOUCNOST
Marek Bečka, principál souboru Buchty a loutky a pedagog na pražské DAMU, získal včera další z řady čestných doktorátů, které mu v poslední době udílejí nejprestižnější světové umělecké školy. Objevil a na metodu přetvořil tzv. tvůrčí spaní, jehož kurzy se rychle staly běžnou součástí výuky mladých umělců na všech kontinentech. Odhalil, že spánek během samotného tvůrčího procesu, tedy přímo na uměleckém pracovišti, podněcuje k neotřelé fantazii. Tuto zkušenost získal, když coby režisér při zkoušce nové inscenace svého souboru Buchty a loutky v hledišti usnul. Herci, kteří ho nechtěli budit, dál pokračovali ve zkoušení. K jejich překvapení se po pár desítkách minut Marek Bečka vzbudil a rovnou vstoupil do procesu vzniku inscenace s výrazným režijním nápadem. Kolegové zprvu považovali celou věc za náhodu, jenže opakování ukázalo, že zásadní a neotřelé nápady přicházejí Marku Bečkovi, když si při zkoušení pospí, pravidelně. Ověřování této zkušenosti na dalších tvůrčích spáčích potvrdilo úspěšnost metody i u dalších osob, a to i z odlišných uměleckých oborů. Pozoruhodné je, že lidé umělecky nepříliš nadaní dosahují po tvůrčím spaní dobrých výsledků a ti nadanější se projevují jako géniové. V současné době je ve fázi experimentů zkoušení této metody i v dalších oborech lidské činnosti. Pakliže bude úspěšná i v nich, nadejde pravděpodobně nová éra, éra všeobecného tvůrčího spaní.
SADoviny, 14.2.2018
—————————————————————–
ČERNOČERNÉ DIVADLO: HIT V ČASE KRIZE
Divadlo Buchty a loutky zareagovalo na ekonomickou krizi neotřele. „Léta jsme byli zvyklí hrát s všelijakými panáky a hračkami posbíranými po smetištích.“ – řekl na tiskové konferenci Radek Beran – „Ve chvíli ekonomické krize jsme tedy už neměli tak říkajíc kam couvnout. Tehdy nás napadlo nouzové řešení v podobě černočerného divadla. Že z toho bude atrakce, jsme fakt netušili.“
Nouze, jak se zdá, naučila skromné tvůrce z Buchet a loutek housti nečekaně chytlavě. Vznikl nový druh divadla, který rychle trumfnul divadlo pouze černé. Změna byla očividná. Dosud Praha nabízela podívané, při nichž díky splynutí vodičů v černých trikotech s černým pozadím „létaly“ vzduchem barevné figury a předměty. Nyní se objevilo divadlo černočerné, které co ukazuje, je jen černá na černé, které nabízí místo podívané tmu. A přesto je plné barvitých výjevů a událostí.
Připomeňme si, že v první produkci toho typu, v Permonících na Petříně, které režíroval Vít Brukner, „fárají“ diváci do pomyslných podzemních šachet v známém pražském kopci. Zde podle pověsti žijí permoníci, kteří hledají poklady. Hledají je bez loučí, a to proto, že by podle jejich přesvědčení plamen probudil ohnivého draka, který spí kdesi pod Petřínem. Diváci tedy jsou ve tmě usazeni do lavic, prý stojících na plošinách vagonů hornického vláčku. S ním se pak – za hlomozu a třesení – dostávají do různých částí petřínského podzemí, kde jim permoníci, kterým tma v orientaci nepřekáží, líčí podzemní podivuhodný svět, obývaný stejně podivuhodnými tvory. Oči nahrazuje sluch, hmat a čich. Podle sirného zápachu např. diváci poznávají, že jsou v blízkosti draka dřív, než ten – probuzený zlovolným čarodějem, jenž letmo škrtl zápalkou – poprvé zařve. A podle hmatu identifikují i bílé, jemné peří na křídlech podzemního anděla, který pak draka v souboji, odehrávajícím se v absolutní tmě, porazí.
To hlavní, co se při černočerném divadle probouzí, je ryzí představivost. A ta dovede vykouzlit před očima skutečné zázraky. Není tedy divu, že velký zájem o tyto produkce vedl i k rozšíření souboru Buchet a loutek z necelé desítky původních českých členů na mezinárodní sestavu čítající na pět set osob. Řada sestav Buchet a loutek tak dnes hraje jejich černočerné produkce, a to v mnoha jazykových mutacích. Slavnostně si to můžeme připomenout právě v tyto dny, kdy se Permoníci na Petříně dočkali i prvního kontinentálně černého, afrického provedení, a to v Igboštině, jazyce, kterým mluví velká část obyvatel Nigérie.
SADoviny, 8.12.2019
—————————————————————–
NENÍ WOODOO JAKO VOODOO
Zatímco si u haitského voodoo každý představí likvidaci nepřítele pomocí propichovaných panenek, obřady woodoo, které zavedly Buchty a loutky, jsou černé magie pravý opak. V jednom jsou si oba směry ale podobné: hrají v nich roli figurky. Ty u woodoo, jak už název napovídá, jsou dřevěné, přesněji: jsou to tradiční, z lípy vyřezávané loutky. Ale nebojte: hřebíky do nich nikdo nezatlouká.
Magické obřady, které se s nimi provádějí, vycházejí z energie, která se v loutkách nashromáždila.
„Při jedné performanci jsme kamerou snímali a na plátno zvětšovali detaily loutek. A v tom detailu bylo najednou vidět, že mají auru.“ – říká Tomáš Procházka. A Kristina Maděričová dodává – „Zpočátku jsme se domnívali, že jde o jen o technickou chybu, o tzv. duchy na snímaném obraze, jenže ne. Zjistili jsme dokonce, že se v barvě té aury liší loutky, které představovaly kladné a záporné charaktery. Ty zásadně kladné mají auru zářivě modrou. A právě s nimi spolupracujeme při našich rituálech.“ Loutka tedy přestává být předmětem, stává se živou, duchem (aurou!) naplněnou bytostí. Tato modře zářící, skrznaskrz kladná bytost má dar síly v širokém slova smyslu léčivé. Bojuje s nemocemi i s chorobnými, zlými stavy duše. Při tom boji velmi pomáhá, když se nakažený člověk zmenší, aby na něj loutka tak říkajíc dosáhla. Proto stojí v centru, na „oltářích“ woodoo svatyní, loutková divadélka.
Radost z této bílé magie kalí zprávy, že severokorejský režim skoupil velké množství starých, loutkových, dřevěných čertů. Je hrozné jen pomyslet, na co jim budou.
SADoviny, 22.10.2020
—————————————————————–
BUCHTY A LOUTKY VYHOŠTĚNY Z PLZNĚ
Soubor Buchty a loutky byl včera odpoledne nejprve vyloučen z festivalu Skupova Plzeň a pak na základě zkráceného soudního řízení i vyhoštěn z města. Stalo se tak poté, co do své inscenace Mladý Indiana Jones: a otec Franze Kafky, kde titulní hrdina zachraňuje budoucího spisovatele před jeho zlodušským „Papá“, vložili při příležitosti festivalového představení novou, provokativní scénu. V ní si Indy a Franz chodí se spolužáky ulevovat do tzv. heilovny, místnosti, kde před portrétem Heleny Štáchové s přimalovaným hitlerovským knírkem zvedají paži a křičí „Heil Spejbl!“ Říkají, že se tím zbavují vzteku, který v nich vyvolává školní docházka. Tato scéna byla označena nejprve za urážku rasy (argument, že hajluje i školák Kafka, prý je irelevantní) a pak i Plzně, Spejblova rodiště. Do Plzně má soubor Buchty a loutky zakázán vstup na příštích dvacet let.
SADoviny, 27.6.2021
