Vzpomínám, jak po povodni, která v roce 2002 vyplavila některá pražská divadla, hledali postižení azyl jinde. Divadlo v Dlouhé tehdy hrálo i v Divadle v Celetné, které provozuje Gaspar s.r.o., tedy soukromá obchodní společnost. Vzpomněl jsem si na to při čtení článků a komentářů na téma Divadla Bolka Polívky (DPB) a jeho hledání azylu ve chvíli, kdy musí opustit kvůli havarijnímu stavu budovu na Jakubském náměstí. Přesněji se mi ta vzpomínka vybavila, když jsem četl článek Jany Machalické, jenž vydaly Lidové noviny posledního března, že „nepůsobí dobře, když město nadřazuje zájmy soukromopodnikatelského subjektu nad program veřejnoprávní instituce“. Ta věta vyvolává klamný dojem, neboť DPB je „ústav“, tedy právnická osoba „ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky“, nelze jej tedy stavět do opozice k městské příspěvkové organizaci Národní divadlo Brno (NdB). DPB ve svém prohlášení z 30.3. píše, že k jednání s NdB jej vyzvalo město, není tedy ani na místě – což činí opět Jana Machalická – vyčítat mu, že mělo při hledání náhradního prostoru projevit víc pokory a nejednat s NdB o možnosti hrát v Redutě. Logické je podle mého soudu směřovat veškeré výtky k městu, které se – jak vyplývá – nestaralo o svou budovu na Jakubském náměstí a ještě alibisticky žádalo, aby se s její příspěvkovou organizací (NdB) postižený subjekt sám domlouval. Nevraživé reakce však sklízí Divadlo Bolka Polívky. A tak s obavou, zda v Brně zrovna nezačala divadelní občanská válka, vzpomínám na solidaritu, která mezi divadly panovala před dvaceti lety.
Martin Glaser, ředitel NdB, mě upozornil na chybu. DBP je – soudě z ne zcela přehledných údajů – nejen zapsaný ústav, nýbrž i společnost s ručením omezeným. Má tedy podobně podvojnou právní subjektivitu jako mělo či stále má i zmíněné Divadlo v Celetné (vulgo Kašpar a Gaspar). Tento právní konstrukt, který snad jako první v Čechách uplatnil Tomáš Töpfer coby hlava Divadla na Fidlovačce, umožňuje prý být organizaci obchodní (např. ziskem ze zájezdů) i nonprofitní (z vlastní inscenanční činnosti). S tématem solidarity či boje mezi divadly to ovšem nejspíš přímo nesouvisí.
Připojuji vyjádření Davida Drozda ze 4.dubna:
A nově i vyjádření poslankyně Marie Jílkové z 5.dubna s mým komentářem
Těžko rozpoznat rozdíl mezi hloupostí a lumpárnou. Udivuje mě – a je to možná jen optický klam – chabá solidarita mezi divadelníky. Nesetkal jsem se s žádným vyjádřením ředitelů ostatních brněnských městských divadel a nenarazil jsem ani na stanovisko nějaké „zastřešující“ divadelní organizace typu Asociace profesionálních divadel či České středisko ITI.:
POKRAČOVÁNÍ NA http://www.karel-kral.cz/index.php/2023/04/08/perte-se-a-zerte-se/