Festival Divadlo

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DIVADLO

aneb
CO SE NA OFICIÁLNÍCH STRÁNKÁCH TOHOTO FESTIVALU NEDOZVÍTE


Mezinárodní festival Divadlo založil časopis Svět a divadlo, který si pro jeho konání vybral město Plzeň (pár představení se hrálo v nedalekých Nečtinách, a čtyři poslední „SADařské“ ročníky měly své pražské epilogy, respektive prology). Časopis Svět a divadlo tvořil devět let jeho dramaturgii. První ročník se uskutečnil ve dnech 18.-21.11.1993 pod záštitou prezidenta České republiky pana Václava Havla.

Na pořádání festivalu se v těch letech kromě SADu postupně podílela řada institucí: Divadelní obec, Divadlo J.K.Tyla, Ministerstvo kultury ČR, město Plzeň, ale i Správa Pražského hradu, Český PEN klub a Evropská komise – program Kaleidoscope.

Prvním ředitelem festivalu byl Karel Král, který později vykonával funkci uměleckého ředitele, respektive hlavního dramaturga festivalu. Produkční prvního ročníku byla Vlaďka Jilečková. V roce 1994 se stal správním ředitelem Stanislav Doubrava, který pak tuto funkci zastával i v letech 1996-1998. V roce 1995 byla ředitelkou festivalu Jitka Sloupová a v roce 1999 Lukáš Matásek. V roce 2000 se ředitelem stal Jan Burian a tajemníkem festivalu Tomáš Froyda.

V éře časopisu Svět a divadlo měl festival svůj festivalový výbor (od roku 1999 přejmenovaný na radu festivalu). Předsedou byl Milan Lukeš a členy Helena Albertová (1993-95), Jan Burian (1995-2001), Ondřej Černý (1996-2001), Dana Dvořáková (1999-2001), Jindřiška Eliášková (2000-2001), Anna Freimannová (1993-99), Gita Fuchsová (1994), Mária Gálová (1998-2001), Josef Hrubý (1994), Darina Kárová (1993), Jan Kerbr (2000-2001), Daniela Kolářová (1993), Šimona Kruková (1995-98), Vladimír Líbal (1993-2001), Monika Loderová (1995-98), Miloslav Maršálek (2000-2001), Bohumil Nekolný (1993), Milada Nováková (1995-98), Petr Oslzlý (2000-2001), Pavla Petrová (1998-2001), Martin Porubjak (1996-98), Ilja Racek (2000-2001), Pavel Rödl (2000-2001), Eva Sedláková (1996-97), Jitka Sloupová (1996-2001), Fréderique Smetanová (1995-98), Alice Šimonová (1993-98), Jakub Škorpil (2000-2001), Mojmír Weimann (1993-95) a Nataša Zichová (1995-98).

V roce 1996 bylo ustaveno čestné předsednictvo festivalu ve složení (u osob, které v ní byly po celých devět let roky působení neuvádíme): Frank Castorf (od r.1999), Tankred Dorst, Ronald Harwood, Václav Havel, Jiří Holenda (1996-98), Martin Huba (od roku 1999), William Jefferson (1996-98), Krystian Lupa (od roku 1999), Eimuntas Nekrošius (od roku 1999), Vladimír Peřina (1996-98), Harold Pinter, Zdeněk Prosek (1996-98), Tom Stoppard, Jaromír Talíř (1996-97) a Pavel Tigrid (1996-98).

Grafika plakátu a programu byla postupně dílem Antona SládkaJánem Zavarským (1993), Petra Lébla (1994), Egona Tobiáše (1995), Jana Schmida (1996), Karla HalounaLuďka Kubíka (1997-99) a Aleny Burianové (od roku 2000).

Na dramaturgii se v průběhu těchto let různou měrou podíleli redaktoři a autoři časopisu Svět a divadlo. Jmenovitě: Hana Bobková, Ondřej Černý, Zdeněk Hořínek, Ivan Hronec, Géza Hyzsnyan, Darina Kárová, Jan Kerbr, Lucia Kolláriková, Pawel Konic, Karel Král, Martina Krénová (Ulmanová), Blanka Křivánková, Monika Loderová, Milan Lukeš, Jana Machalická, Lubomír Mareček, Barbora Mazáčová (Topolová), Jana Patočková, Marek Pivovar, Martin Porubjak, Vladimír Procházka, Marie Reslová, Barbora Schnelle, Jitka Sloupová, Vlasta Smoláková, Soňa Šimková, Jakub Škorpil, Jana Šmatláková (Wild), Karola Štěpánová, Zdeněk A. Tichý, Nina Vangeli a Jiří Voráč.

Na organizaci festivalu též různou měrou spolupracovali: Jan Baxa, Růžena Benýrová, Jitka Beránková (Králová), Kateřina Čejková, Adéla Jílková, Anna Kašparová, Pavla Kuchařová, Vladimír Kašpar, Lenka Kundrumová (Farkasová), Kateřina Lenfeldová, Marcela Mašínová, Jaroslav Möller, Claudie Nasliová, Pavel Němeček, Jiří Nikodým, Jaroslava Rácová, Jiří Růžička, Lenka Studénková, Jaroslav Valenta a Eva Vlková.

Za dobu, kdy program festivalu připravoval časopis Svět a divadlo, na něm vystoupila tato zahraniční divadla
z Brazílie
Caixa de Imagens Sao Paulo; z Francie Ballatum Theatre, Compagnie Philippe Genty, Que-Cir-Que, Théâtre National de Bretagne a Voliére Dromesko; z Itálie Compagnia Pippo Delbono; z Litvy „LIFE“ a Meno Fortas, z Maďarska Budapesti Kamaraszínház Tivoliban, Katona József Színház Budapest a Radnóti Színház; z Německa Mime-Centrum, Sasha Waltz & Guests a Volksbühne Berlin (i v koprodukci s Deutsches Schauspielhaus Hamburg); z Nizozemí Toneelgroep Amsterdam; z Polska Teatr Polski Wrocław a Teatr Rozmaitości Warszawa; z Rakouska Burgtheater; z Ruska Omskij akademičeskij těatr dramy, Těatr Lensověta Sankt Peterburg, Těatr Satirikon, Těatr Na Taganke Moskva, Mejercholdovo umělecké centrum a Tieň opery Moskva; ze Slovenska Divadlo Astorka-Korzo’90, GUnaGU, Slovenské národné divadlo, Divadlo Stoka, Štúdio L+S a VŠMU; ze Švýcarska Philippe Olza & Matthias Hermann Ibach; z USA Mabou Mines a Wilma Theater; z Velké Británie Cheek by Jowl, The Royal National Theatre London, Theatre Cryptic a The Natural Theatre. 

Českou republiku zastupovala tato divadla a soubory: Agon Orchestra, Alfred ve dvoře, A-studio Rubín, Buchty a loutky, Činoherní studio Ústí nad Labem, Dejvické divadlo, Divadlo Alfa, Divadlo bratří Formanů, Divadlo Husa na provázku, Divadlo Járy Cimrmana, Divadlo DRAK, Divadlo J.K.Tyla, Divadlo Komedie, Divadlo Labyrint, Divadlo na Vinohradech, Divadlo Na zábradlí, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Rokoko, Divadlo v Řeznické, Divadlo v Dlouhé, HaDivadlo, HAMU – katedra nonverbálního divadla, His Master´s Boys, Jihočeské divadlo České Budějovice, Klicperovo divadlo Hradec Králové, Misery Loves Company, Naivní divadlo Liberec, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Národní divadlo v Praze, Národní divadlo v Brně, Nedivadlo, Studio YpsilonZlínská škola umění.

režiséři a dirigenti, kteří se v tomto období prezentovali na mezinárodním festivalu Divadlo: Róbert Alföldi, Cathie Boyd, Lee Breuer, Jan Borna, Hana Burešová, Jan Burian, Jurij Butusov, Frank Castorf, Evelyn Cristina, Paddy Cunneen, Pippo Delbono, Michal Dočekal, Oliver Dohnányi, Declan Donnellan, Zdeněk Dušek, Tomáš Dvořák, Ilja Epelbaum, Valerij Fokin, Carlos Gaucho, Philippe Genty, Péter Gothár, Martin Huba, Grzegorz Jarzyna, Viliam Klimáček, Petr Kofroň, Maja Krasnopolskaja, Johann Kresnik, Ivo Krobot, Miroslav Krobot,  Josef Krofta, Éric Lacascade, Pavel Landovský, Petr Lébl, Jean-Paul Lefeuvre, Radovan Lipus, Jurij Ljubimov, Andor Lukáts, Krystian Lupa, Oxana Meleškina-Smilková, Jiří Menzel, Vladimír Morávek, Jan Nebeský, Eimuntas Nekrošius, Petr Nikl, Juraj Nvota, Ralpg Oswick, Ondřej Pavelka, Jan Antonín Pitínský, Jiří Pokorný, Roman Polák, Martin Porubjak, František Preisler, Tomáš Procházka, David Radok, Emmanuele Reisch, Hyacinthe Reisch, Gerardjan Rijnders, Peter Scherhaufer, Jan Schmid, Monica Simoes, Ladislav Smoljak, Vojtěch Spurný, Vladimír Strnisko, Ota Ševčík, Pavel Šmok, Jiří Štrunc, Ctibor Turba, Blaho Uhlár, Ľubomír Vajdička, Nina Vangeli, Péter Valló, Karol Vosátko, Ivan Vyskočil, Sasha WaltzPeter Wittenberg.

Na festivalu se v tomto období objevily všechny inscenace, které dostaly hlavní Cenu Alfréda Radoka, a v anketě SADu tehdy také bodovaly festivalové inscenace v kategorii zahraniční inscenace roku. Byly to hned za první rok, kdy byla tato kategorie zavedena, tedy za rok 1995 Prezidentky vídeňského Burgtheatru v režii Petera Wittenberga, za rok 1996 Višňový sad Martina Huby a Slovenského národního divadla, 1997 Hamlet Eimuntase Nekrošiuse a souboru LIFE, 1999 Que-Ci-Que a za rok 2001 Nože v slepicích Pétera Gothára a Katona József Színház.

premiéry: V roce 1999 měla na festivalu premiéru inscenace Strýčka Váni v režii Petra Lébla, Divadlo Na zábradlí. O rok později bylo premiérou festivalu paralelní scénické čtení Rijnders vs. Steigerwald nazvané Divadlo jako mor čili Fanda vs. Herečky, režie Vladimír Morávek, Klicperovo divadlo Hradec Králové. To proběhlo v rámci projektu Současné nizozemské divadlo a drama.

Poslední položkou z dramaturgie SADu byl v roce 2002 Magnetismus srdce, režie Sylwia Torsch (tedy Grzegorz Jarzyna), Teatr Rozmaitości.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_1994___arthur_miller.jpg.
Arthur Miller na Divadle 1994.
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_1994___scot_handy__rhashan_stone__herci_cheek_by_jowl__a_busta_vendelUuna_budila.jpg.
DIVADLO 1994: Scot Handy, Rhashan Stone (herci Cheek by Jowl) a busta Vendelína Budila
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_1996__sorokin_svatebnUu_cesta.jpg.
DIVADLO 1996: Sorokin: Svatební cesta, režie Frank Castorf, Volksbühne a Deutsches Schauspielhaus
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_1996_bernhard_immanuel_kant__reYZie_krystian_lupa__teatr_polski_wroclaw.jpg.
DIVADLO 1996: Bernhard: Immanuel Kant, režie Krystian Lupa, Teatr Polski Wroclaw
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_1996_cechov_visnovy_sad.jpg.
DIVADLO 1996: Čechov:Višňový sad, režie Martin Huba, Slovenské národné divadlo
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_1996_nehybnUU_cestovatel__compagnie_philippe_genty.jpg.
DIVADLO 1996: Nehybný cestovatel, Compagnie Philippe Genty
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_1996_vUEclav_havel_a_boYZidara_turzonovovUE.jpg.
DIVADLO 1996: Václav Havel a Božidara Turzonovová
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_1997_alej_kosmonautYS__sasha_waltz_a_guests.jpg.
DIVADLO 1997: Alej kosmonautů, Sasha Waltz a Guests
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_1997_shakespeare_hamlet__reYZie_eimuntas_nekroYEius__life_vilnius2.jpg.
DIVADLO 1997: Shakespeare: Hamlet, režie Eimuntas Nekrošius, LIFE Vilnius
prolog DIVADLA 1999: Václav Havel na představení Que-Cir-Que
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je divadlo_2002_fredro_magnetismus_srdce__reYZie_sylwia_torsch__teatr_rozmaitoYrci.jpg.
DIVADLO 2002: Fredro: Magnetismus srdce, režie Sylwia Torsch, Teatr Rozmaitości

Foto: Jaroslav Prokop