Mezi formy, které charakterizují současné proměny scénických forem, jistě zařadím i nějakou aktuální inspiraci z oblasti imerzivního divadla. Coby předzvěst zveřejňuji Nebe, Peklo, Háj (SAD 1/1999), na sklonku století minulého vydanou fiktivní reportáž z Festivalu totálního divadla XXI. století. Hrdě si myslím, že se má fantaskní vize naplnila a že je to imerzivní divadlo jak vyšité, i když ten výraz tehdy ještě nikdo neznal (náznaky formy se však již objevovaly: viz v tomtéž čísle článek Martina Švehlíka Průchody matným zrcadlem) . Jako dovětek přidávám i dvě další imerzivní fikce: Tatu Moderno (SAD 3/2017) a Řinčící plech (SAD 4/2018).
![](http://www.karel-kral.cz/wp-content/uploads/2022/07/Nebe1-924x1024.jpg)
![](http://www.karel-kral.cz/wp-content/uploads/2022/07/Nebe2-2-1024x742.jpg)
![](http://www.karel-kral.cz/wp-content/uploads/2022/07/Nebe3-1024x740.jpg)
![](http://www.karel-kral.cz/wp-content/uploads/2022/07/Nebe4-1024x764.jpg)
![](http://www.karel-kral.cz/wp-content/uploads/2022/07/Nebe5-1-1024x735.jpg)
![](http://www.karel-kral.cz/wp-content/uploads/2022/07/Barcellos1-1024x728.jpg)
![](http://www.karel-kral.cz/wp-content/uploads/2022/07/Barcellos2-1024x763.jpg)
![](http://www.karel-kral.cz/wp-content/uploads/2022/07/Fielding-1024x745.jpg)