Dnes, 12.12.2024, je to čtvrt století, co zemřel Petr Lébl. Znal jsem ho od 80. let (od Grotesky), a pak i jako kolegu, který se v roli výtvarníka podílel na inscenaci Genetových Služek v Divadle Lucerna. Já byl toho dramaturg a Peter Scherhaufer režisér. Schery se posledních zkoušek neúčastnil a Petr Lébl do inscenace začal vnášet své, dle mého soudu ne vždy kompatibilní nápady. Třeba jsem se tehdy mýlil a Petrův vklad nedocenil. Každopádně jeho vlastní inscenace Služek, které posléze uvedl v Divadle Na zábradlí, se mi hodně líbila. Trochu ho to překvapilo… Než přišla revoluce chodíval Petr k nám do dokumentace Divadelního ústav na snídaně, po revoluci jsme spolu strávili několik týdnů „stipendijním“ pobytem v USA a když jsme s redakcí SADu odcházeli z Labyrintu, nabídl nám Petr kancelář v Divadle Na zábradlí. Taky dělal plakát a grafiku programu pro druhý ročník mezinárodního festivalu Divadlo, kde posléze a po různých jiných „normálních“ vystoupeních uvedl i premiéru svého Strýčka Váni. Domluvenou fikci už do SADu nenapsal. Ex post se ukázalo, že na svůj odchod ze života se velmi pečlivě připravoval, souběžně ale připravoval i nové inscenace. Od toho prosince před 25 lety myslím na to, že kdyby tehdy někomu došlo, na co se chystá, tak by mu to vymluvil. Stačilo by snad, kdyby jeho „tajný plán“ přestal být tajný… Po mnoha letech se mi o něm zdálo. Zestárnul, vlasy mu prořídly, divadlo dělal s malými dětmi a byl šťastný.
Na tomto svém webu jsem o Petrovi psal v souvislosti s jeho Plukovníkem Ptákem před měsícem v třetím intermezzu blogu Co je tady k smíchu?
Zde, v tzv, Kritikách-polemikách-poznámkách jsem se mu věnoval 8.9.2022 – Žil byl jeden pán, 12.12.2022 básní psanou na americký koresponďák a 14.12.2022 soupisem toho, co od něj a o něm vyšlo v SADu.
Součástí soupisu mých článků je i Hledání nové smlouvy, text, který se věnuje i první Petrově profesionální režii, Vojcevovi a v soupisu rozhovorů najdete i naše hovory z roku 1994 S Groteskou v závodech.
Zde si dovoluji připomenout Hry Petra Lébla a jeho avignonský příspěvek (SAD 2/2000):
