V souvislosti s úmrtím Karla Schwarzenberga jsem vzpomenul druhého svého oblíbeného šlechtice, Pétera Estarházyho (14.4.1950-14.7.2016). Ještě před listopadem 1989 jsme v Bulletinu AMD č.7 otiskli v překladu Michala Černého jeho Řeč k udělení literární ceny Villenica, v SADu pak dvě jeho hry: Báječný život knížete Modrovouse (4/2006) a Rubens a neeuklidovské ženy (1/2009), obě v překladu Tatiany Notinové (tehdy Dimitrové). Při příležitosti vydání druhé z nich se uskutečnil i rozhovor, který zde přikládám.
Než zveřejním v blogu Když se láme chleba další inspiraci věnovanou tentokrát Fragmentu Dmitrije Krymova, připomenu článek, kde se píše o jeho inscenaci Bez věna, která byla na programu mezinárodního festivalu Divadlo v roce 2019. Článek vyšel v SADu 6/2019.
Aktualizovaný soubor Z KRÁLOVSKÝCH CEST ZA NOVÝM CIRKUSEM.
V návaznosti na tento konvolut lze číst i některé texty z blogu Když se láme chleba, konkrétně:
2. Work (Compagnie Claudio Stellato), 11. PAR LE BOUDU (Bonaventure Gacon), 12. SONO IO? (Circus Ronaldo), 13. TERCES (Cirque ici), 14. OPTIMISMI (Cirko Aereo), 26. MORTEL JUS DE MORTEL (Le Mur de la Mort), 29. Maña (Cia Manolo Alcántara), 32. …A CIEL OUVERT, BITBYBIT (LETNÍ LETNÁ)
NA PAMÁTKU IVANY HLOUŽKOVÉ A K UVEDENÍ TELEVIZNÍHO ZÁZNAMU MARYŠI, V NÍŽ HRÁLA TITULNÍ ROLI, ZVEŘEJŇUJI POPIS HERECKÉHO VÝKONU, KTERÝ BYL V SADU 2/1996 PUBLIKOVANÝM LAUDATIEM K UDĚLENÍ CENY AFRÉDA RADOKA. TY KTEŘÍ INSCENACI NA DIVADLE NEVIDĚLI A CHYSTAJÍ SE JI TEPRVE ZHLÉDNOUT V TELEVIZI, ALE VARUJI: ČLÁNEK SPOJLUJE.
